"

Putování za brněnskými strašidly - 8.díl: Jakubské náměstí a Jakubská

29. 06. 2020 , aktualizace: 10. 07. 2020 Sdílej na SrdceMoravy

Asi není potřeba vysvětlovat, odkud vzalo Jakubské náměstí své jméno. Farní kostel svatého Jakuba, který uprostřed náměstí stojí, patří mezi nejkrásnější gotické památky v Brně. Jeho štíhlá vysoká věž vévodila městu v době, kdy Petrov byl ještě bez věží. Dnes tu vypínají všude dokola vysoké domy, ale do 18. století se kolem kostela rozkládal jeden z brněnských hřbitovů. Místo to bylo opuštěné a tiché a s dnešním náměstím Svobody ho spojovala jen úzká Hřbitovní ulička. Na hřbitově kolem sv. Jakuba se pohřbívali bohatí brněnští měšťané. Měli tu krásné kamenné náhrobky, ale klid ve svých hrobech všichni neměli. Po nocích se prý nedalo kolem hřbitova ani projít, jaké věci se tam děly. Za hřbitovní zdí se ozývalo strašidelné kvílení a nářek, že pozdním kolemjdoucím naskakovala husí kůže na těle. Řada z nich by pak přísahala, že mezi hroby zahlédla kostlivce.

Jakubské náměstí

Brněnská kostnice

Protože časem přestal malý hřbitov vyhovovat potřebám města, byl zrušen, staré kosti vykopány a uloženy do podzemní kostnice, na kterou se během času úplně zapomnělo. Naštěstí byla kostnice začátkem 21. století náhodně objevena a opravena, a proto máme možnost prohlédnout si ji i dnes. Ukrývá tu v temných chodbách pietně uložené ostatky až 50 tisíc brněnských měšťanů a některé původní náhrobky. Určitě stojí za zhlédnutí.

Brněnská kostnice

Zrádci a strašidla U černého mědvěda

Hned vedle hřbitova na rohu Běhounské ulice stávala již ve středověku hospoda U černého medvěda. Později se tu nacházela kavárna Savoy. Za husitských válek se tady jednoho večera sešlo tajně několik radních se zástupci husitů a domlouvali se, jak by město husitům vydali. Ten rozhovor však vyslechl hrobník od svatého Jakuba. Hned na druhý den spěchal na radnici, aby konšely varoval před hrozícím nebezpečím. Zrádní konšelé byli zatčeni a bez milosti popraveni.

V té hospodě dlouhá léta strašilo. Ze sklepení se po nocích ozýval divný hluk a rány, a říkalo se, že není radno zdejší duchy popouzet. Když se hostinec v létě roku 1890 boural, zřítila se jednu noc jeho nejstarší část a zasypala kus Běhounské ulice. V troskách tohoto strašidelného domu našel smrt i jeden ze zedníků, kteří dům bourali. Chtěl v opuštěném domě přespat, a to se mu stalo osudným. Jeho tělo se našlo až po šesti dnech. Že by pomsta duchů?

Zazděný zedník straší ve sklepeních

Také v další pověsti vystupuje v hlavní roli zedník. Býval však tuze líný a kde mohl, tam se ulíval a flákal. O práci dokázal jen mluvit. Jakmile došlo na věc, už se vymlouval na loupání v kříži, na bolavé zuby nebo na počasí. Na žádné stavbě nevydržel dlouho, odevšad ho hned po prvním dni vyhnali. Až jednou se mu ta lenost nevyplatila. Tenkrát přestavovali královopolští kartuziáni svůj dům v Jakubské ulici. Dělníci pracovali ve sklepení, spravovali klenby a zazdívali staré prostory, mezi nimi zřejmě i vstup do bývalé kostnice u kaple sv. Mořice, co vedle domu stála. Náš zedník chvíli míchal maltu, ale jakmile si ho nikdo nevšímal, rychle vběhl do sklepních prostor. Sundal kabát, dal si ho pod hlavu a za chvíli usnul, jako když ho do vody hodí.

Probudil se v naprosté tmě a v hrobovém tichu. V hrozivé předtuše došel po hmatu k východu. Ale místo schodů nahoru nahmatal jen jednolitou stěnu. Dělníci netušící, že ve sklepě někdo zůstal, milého zedníka zazdili. Marně bušil do zdi, marně křičel. Nakonec tu vyčerpáním, žízní a hrůzou ze svého osudu zemřel. Od těch dob chodí po nocích zdejším sklepením a musí strašit obyvatele domu, dokud někdo neobjeví a řádně nepohřbí jeho kosti.

Jak zemřel poslední brněnský kat

Kartuziánský dům v Jakubské ulici byl sice i s vedlejší hřbitovní kaplí sv. Mořice zbourán, ale dochoval se z něho krásný barokní portál. Zdobí dvůr nynější základní školy, která byla na jeho místě postavena. Přímo naproti ní pak bývala v malém dvouposchoďovém domku č. 9 vinárna U páva. Tento dům se dochoval také, stojí hned vedle svatojakubské fary. Vinárnu U páva navštěvoval koncem 19. století starší podsaditý muž s černou páskou přes levé oko. Pod naběhlým nosem s krvavými šrámy měl krátce zastřižený knír. Chodíval sem denně a měl tu své vyhrazené místo. Dal si vždycky pár skleniček vína a kolem deváté hodiny se vracíval do svého domku ve Veselé ulici. Tím mužem byl poslední brněnský mistr popravčí František Bott. Vykonával své řemeslo již přes padesát let. Pocházel ze staré katovské rodiny, za ženu si vzal dceru předcházejícího brněnského kata Františka Kocourka a jejich dcera se později provdala za vídeňského kata Willenbachera. František Bott byl i přes své ponuré řemeslo milým a dobrosrdečným člověkem. Rád vyprávěl o svých nejslavnějších popravách a hosty, se kterými se ve vinárně seznámil, brával pak často k sobě domů, aby se jim pochlubil nejrůznějšími relikviemi a drahocennostmi. Není proto divu, že ho jednoho dne vykradli zloději.

I když byli zloději vypátráni a všechny ukradené věci se Bottovi vrátily zpátky, přestal po této události důvěřovat lidem. Ve vinárně sedával sám a domů si už nikdy nikoho nepozval. Když se jednou starý Bott ve své oblíbené vinárně už několik dní neobjevil, vyslali do jeho bytu policejní hlídku. Ta ho našla ležet mrtvého přes postel. Upadl, když se vracel opilý z vinárny, tak nešťastně, že si tím pádem zlomil čtyři žebra a na následky poranění zemřel.

František Bott byl poslední kat, který žil v Brně. Jeho smrtí tak v Brně zanikla jedna z nejtajuplnějších živností, která byla ve městě provozována. Po Bottově smrti byli k popravám do Brna povoláváni vídenští kati Seyfried, Willenbacher nebo Selinger.

…věděli jste?

A než se úplně rozloučíme s Jakubským náměstím a Jakubskou uličkou, neměli bychom zapomenout ani na kostelní věž sv. Jakuba se sochou andělíčka, vystrkujícího svou zadní část těla směrem na Petrov. Že je to notoricky známá pověst? To ano, ale i tady mám pro vás jedno malé překvapení. Schválně, až budete procházet náměstím, mrkněte na věž. Ti pozornější zjistí, že nad gotickým oknem jsou postavičky dvě…

 

Text: Roman Juránek
Foto: Roman Juránek a Pavel Gabzdyl I Neuvěřitelné Brno

Další díly strašidelného putování najdete ZDE:
Putování za brněnskými strašidly

Rozhovor se spisovatelem Romanem Juránkem ZDE: 
Nebojte se (brněnských) strašidel!" říká spisovatel Roman Juránek


Jinde na SrdceMoravy