"

Putování za brněnskými strašidly – 5. díl: Josefská ulice

24. 04. 2020 , aktualizace: 25. 04. 2020 Sdílej na SrdceMoravy

Josefská ulice dostala jméno podle kostela sv. Josefa, který v ulici stojí. Ve středověku se nazývala Česká a zástavba tu byla vzhledem k blízkosti městských hradeb spíše skromná, tvořená drobnými domky brněnských řemeslníků a živnostníků.

Začněme tedy na jejím počátku, a to na nároží s Orlí ulicí.

Mord přímo před kostelem

Za císaře Ferdinanda III. tu začaly františkánky stavět nový klášter u sv. Josefa, protože ten jejich původní před hradbami byl za švédských válek zcela zničen. V té době dal do řádu františkánek svou jedinou dceru jeden bohatý brněnský měšťan. Byl vdovec a chtěl, aby dcera po jeho smrti nezůstala sama. Dívku však miloval jeden šlechtic a ten se nedovedl s jejím vstupem do kláštera smířit. Všemožně se ji snažil od úmyslu odradit. Protože klášter františkánek nebyl v té době ještě dokončen, chodily panny denně na bohoslužby do sousedního minoritského chrámu.

Mladý šlechtic vždycky vyčkával, až jeptišky vyjdou z kostela. Připojil se k dívce a přemlouval ji, aby s ním utekla. Ona ho však pokaždé odmítla. Když mladík zjistil, že žádné prosby nepomohou, počkal si na ni před vchodem do kostela a tam mladou jeptišku k hrůze všech sester probodl kordem. Mladého vraha ihned zajali a odsoudili. V Minoritské ulici, na místě, kde spáchal ten strašlivý čin, mu kat setnul hlavu. Dívku pohřbili v řádové hrobce. Přáli jí věčný klid, ale po nějaké době se začalo vykládat, že klášterem obchází po nocích její duch a tiše naříká. V temných chodbách můžeme proto dodnes spatřit smutnou dívku v řádovém hábitu, které trčí ze srdce kord.

Tam, kde bydlel poslední brněnský kat, tam stále straší!

V místech, kde se Josefská ulice stáčí směrem k Masarykově třídě a odkud se dá po schodech kolem hotelu Grand sejít až dolů k nádraží stávaly ještě před sto lety staré domy, z nichž v čísle 15 sídlil brněnský kat. Dům kdysi údajně zakoupila katovská rodina Knoblochů. Později se v tom domě našly různé háky a řetězy, kterými byli připoutáváni odsouzenci čekající na popravu. Dokonce se tu prý vykopala celá šibenice. Není proto divu, že v domě ještě dlouho potom, co se roku 1812 odstěhoval Josef Václav Sturm, poslední kat, který tam bydlel, údajně po nocích strašilo a hodně nájemníků se odtud velmi rychle vystěhovalo.

Jen pro silné povahyPutování za brněnskými strašidly

Hned vedle, v Josefské číslo 17, stávala zase stará hospoda, ve které se zjevoval duch malého dítěte. Jeho matka, která v té hospodě sloužila, byla povětrná ženská, a když zjistila, že čeká dítě, rozhodla se, že se dítěte zbaví. Hned po narození děťátko zabila a tajně zakopala ve sklepě domu. Od té doby se zde každou noc objevovala bílá silueta nemluvněte, které drželo v ručičce stříbrný zvoneček a usilovně cinkalo. Chtělo všechny upozornit na strašný zločin, který se tu stal.

Brněnští zednáři

Rušno bývalo po nocích i v nedalekém Salmovském paláci, který stával v dnešní Masarykově ulici a vedlejším traktem zasahoval i do Josefské ulice. Tentokrát však za hlukem nestála žádná nadpozemská bytost. Krásný barokní palác, ze kterého se některé části zachovaly dodnes, míval i krásnou zdobenou zahradu. A zrovna v té zahradě se za knížete Karla ze Salm-Reifferscheidtu odbývaly občas až do pozdních nočních hodin nejrůznější zednářské a rosenkruciánské slavnosti a shromáždění. Právě kníže Karel byl totiž u založení nejstarší brněnské lóže svobodných zednářů.

V příštím díle zamíříme do ulice Kobližné. Čeká tam na nás bílá paní, tři bezhlaví muži a další zajímavé historky z této části města.

Text: Roman Juránek
Ilustrace: Alice Knoppová

Další díly strašidelného putování najdete ZDE:
Putování za brněnskými strašidly

Rozhovor se spisovatelem Romanem Juránkem ZDE: 
Nebojte se (brněnských) strašidel!" říká spisovatel Roman Juránek

 

 


Jinde na SrdceMoravy